Pokud chceme mluvit o zdravém dospívání našich dětí, je třeba mluvit o prevenci a o hledání cest k předcházení rizikovému chování.
Jedním z preventivních programů, které si kladou za cíl připravit děti a dospívající na život a nabídnout jim informace, které jim mohou pomoci orientovat se v problematice dospívání, vztahů, intimity a sexuality, je projekt Zdravé dospívání. Je určen dětem, žákům i studentům základních a středních škol.
Našim úkolem bylo vytvořit program tak, aby obsáhl témata, se kterými se mohou mladiství v rámci dospívání a vstupu do dospělosti setkat.
Semináře jsou určeny dětem a dospívajícím od malých dětí až po studenty středních škol.
Pro nejmenší děti je připraven seminář s názvem Moje tělo a hranice, který je vytvořen hravou, pohádkovou, interaktivní formou. Má za úkol seznámit děti s tématem uvědomění si a nastavení si hranic, rozdíly mezi kluky a holkami, jak vznikají děti a jak přicházíme na svět. Tento program je vhodný pro děti mateřských škol a žáky a žákyně prvního stupně.
Pro starší žáky, přibližně od 5. třídy je vhodný interaktivní seminář se zábavnými pomůckami Od dívky k ženě a Od chlapce k muži. Zde se třídy dělí zvlášť na holky a zvlášť na kluky a otevírají se témata dospívání, menstruace, poluce, tělesné změny, změny v emocích i v chování a prožívání, jak je vnímají holky a jak kluci, pohlavní ústrojí a jejich funkce.
Pro starší ročníky 8. a 9. tříd a studenty středních škol jsou připraveny další programy. Čtyřhodinový vzdělávací seminář Zdravé dospívání s tématy vztahů, nastavení hranic, intimity a sexuality, prevence pohlavně přenosných chorob, sexuální identity, sexuálního zneužívání, problematiky porna a sociálních sítí.
Dvouhodinový seminář Plodnost jako dar s tématem plodnosti a antikoncepce, ve kterém seznamujeme mladistvé s fungováním plodnosti a s různými druhy antikoncepčních přístupů a pomůcek, jejich pozitiva i negativa.
Dvouhodinový interaktivní přednáška Jak se rodí rodiče s tématem těhotenství, porodu a rodičovství, při kterém zábavnou a hravou formou studentky a studenty vtahujeme do tématu rodičovství.
Zakládáme si na tom, aby semináře byly vedeny v páru, takže se snažíme, aby u většiny témat byl přítomen lektor i lektorka. Dospívající by měli mít možnost slyšet pohled obou pohlaví. Na některé části se holky a kluci dělí, na některé jsou společně. Zejména vrámci intimních témat se velmi osvědčilo, aby alespon na část programu byli holky a kluci zvlášť.
S čím se na školách setkáváme?
Primárně si uvědomujeme, že přes relativní otevřenost ve společnosti a možnost se se sexualitou a tématy dospívání setkat prakticky na každém kroku, je toto téma stále tabuizované. Téměř každý seminář začíná obavou a třeba i pocitem trapností ze strany studentů a studentek. Po chvíli však ve většině případů obava mizí a přichází zvídavost a otevřená komunikace. Ve zpětných vazbách se nám v hojném množství objevuje uznání za otevřenou komunikaci a vytvoření bezpečného prostředí, kde není obava se na cokoliv zeptat. Radost máme i z dotazníků zpětné vazby, kdy nám děti potvrzují, že přes počáteční obavy, nejistotu či stud a trapnost, se jim program líbil a doporučili by ho svým známým a kamarádům.
Mladiství také potvrzují, že téma dospívání a sexuality je tabu i v rodinách. S rodiči o intimitě mluvit nechtějí. Nejčastěji se informace dozvídají z internetu, někdy z pochybných zdrojů a od svých vrstevníků, spolužáků a kamarádů, kteří mají také informace převážně z internetu, vyjímečně z knih.
Doporučení pro rodiče:
Pokud chcete mít s dětmi otevřenou komunikaci v období dospívání, je třeba tato témata přirozeně otevírat již v raném dětství. Děti pak mají již vybudovanou důvěru a nebojí se za rodiči přijít s intimními dotazy ve chvíli nejistoty. Otevírat intimní témata až v období dospívání většinou nepadá na úrodnou půdu a rodiče se mohou setkat i s odmítnutím. V období dospívání se nám osvědčuje informace předávat ve skupině přibližně stejně starých dětí a ideálně formou reálných příběhů ze života. Dospívající doporučujeme nestrašit, ale motivovat pozitivními přiběhy a objektivními informacemi.
Jedno z velmi důležitých témat našeho programu je téma vztahů. Zjišťujeme, že dospívající jsou schopni pojmenovat mnoho vztahů k lidem, věcem, zvířatům i koníčkům, ale na vztah sami k sobě si vzpomenou jen výjimečně. Potvrzuje se tím fakt, že stále jsme mnohem víc vedeni orientovat se na to, co je přichází z vnějšku, namísto vnímání svých potřeb a toho, co v životě skutečně potřebujeme. Nechceme vést děti k sobeckosti a egoismu, ale chceme, aby zdravě dokázaly vnímat, že pokud chtějí být šťastné a chtějí žít zdravé vztahy, je třeba umět o sebe pečovat, dopřát si pozornost a umět si jasně nastavit a vymezit hranice a také si laskavě říci, co skutečně potřebuji.
Další velmi zajímavé zjištění je, že když mluvíme o hranicích a jak si je zdravě nastavit, studenti velmi dobře rozumí, že je třeba se vymezit vůči cizím lidem a že je nezbytné, aby byl respektován jejich osobní prostor. Pokud se však zeptáme, zda se mohou vymezit vůči nejbližším, třeba babičce, pokud je objímá a jim to není příjemné, většinou se dozvíme, že to nejde, protože by jí to ublížilo. V naprosté většině převládá názor, že nejbližším se neodporuje, protože bychom je tím mohli zranit. Příčemž k nejčastějším patologickým zkušenostem a zneužití dochází právě v rodinách a u nejbližších, včetně partnerů a manželů. Opět nechceme vést dospívající k tomu, aby byli hrubí ke svým nejbližším. Ale zvědomujeme fakt, že jsou chvíle, kdy je na místě se laskavě a ideálně „já“ formou ohradit proti chování, které nám není příjemné nebo se nás dotýká. Takto se učíme umět si říkat, co skutečně potřebujeme a nejsme vedeni k tomu, abychom některé doteky, i když myšleny z lásky, tzv. přetrpěli.
Otevíráme i téma návštěvy lékařů, protože poměrně často se setkáváme s dotazem, kdy je třeba podstoupit gynekologické vyšetření. Snažíme se dospívající vést k pocitu zodpovědnosti, ale také schopnosti si sami určit, kdy je pro ně návštěva lékaře či lékařky nejvhodnější. Někteří studenti/studentky jsou informovanější a vědí, že by měli být s vyšetřením srozuměni a dát k němu souhlas. Někteří mají pocit, že lékař je oprávněn činit cokoliv bez ohledu na jejich souhlas či nesouhlas. Je to další citlivé téma, kdy se dotýkáme toho, že každý může mít hranice nastaveny jinak a že je to v pořádku. Na druhou stranu někdy děti prvně slyší, že i u lékaře, pokud nejde o ohrožení života, mohou říci ne a že si mohou nastavit hranice tak, aby jim bylo vyšetření co možná nejvíce příjemné. Toto téma otevírá prostor ke sdílení a vystává potřeba některých dětí sdílet nepříjemnou zkušenost z vyšetření, kdy měly pocit, že se za ně nikdo nepostavil, přestože se cítily velmi nekomfortně.
Pokud cítite, že Vaše dítě bylo vystaveno vyšetření u lékaře či lékařky, které mu nemuselo být příjemné a mohlo být až traumatické, nezavírejte před tím oči. Pojmenujte co se stalo, co mohlo dítě cítit a pokud je to potřeba, dejte svému ošetřujícímu lékaři zpětnou vazbu, aby se situace nemusela opakovat. Vyžadujte od svých ošetřujících lékařů informace o postupu vyšetření a od svých dětí zodpovědný souhlas. I to se mohou děti učit už od raného dětství.
Co dospívající zajímá?
Co děti často neznají, jsou různé druhy menstruačních pomůcek. Také často slyší prvně o cykličnosti a střídání nálad u žen a dívek, které již mají menstruaci a jak se s tím dá pracovat. Zajímavé je pro ně i téma polarit a toho jak to má rozdílně v sexualitě a intimitě muž a jak ženy.
Dospívající často zmiňují, že jsou rádi, že už ví, že žena na to, aby jí sex přinášel potěšení, potřebuje většinou více času. Přednášející potěší, pokud ve zpětných vazbách zazní: Už vím, že porno není realita.
Také studenty zajímá téma mastrubace. Snažíme se jim nastínit riziko masturbace a závislostních vzorců, které pak mohou mít zásadní dopad na jejich partnerskou sexualitu. Nabádáme je k tomu, aby masturbaci s cílem rychlého uspokojení pokud možno vyměnili za sebezkoumání a sebepotěšení, které jim může přinést mnoho pozitivního i do parterských vztahů.
Když si přečteme ve zpětných vazbách: Už vím, že není třeba se sexem tak spěchat, je to pro nás dobrá zpráva. Snažíme se dospívajícím ukázat na mnoha příkladech, že co nejrychleji mít za sebou první pohlaví styk nemusí být to největší dobrodružstí a známka dospělosti. Že to, co nás nejvíce vzrušuje, je právě prozkoumávání se navzájem, hledání cesty k sobě a pocit blízkosti. Že je spousta úžasných možností, jak si projevovat lásku a blízkost a pokud je všechny přeskočíme a jdeme rovnou na věc, většinou se o něco velmi zásadního ochuzujeme.
To je také naše zkušenost s prací s dospělými, kterým vysvětlujeme, jak si kromě pohlavního styku užívat milování novými způsoby a pomáháme jim bořit stereotypy a rutinu v partnerských vztazích. Pro mladé lidi je zajímavé slyšet, že se dospělí, přes mnoho zkušeností v intimní oblasti, potřebují stále vzdělávat a zajímat o toto téma, protože sexualita je dovednost, kterou se můžeme učit a prohlubovat po celý život.
Pokud zpětná vazba končí vzkazem: Přijeďte i za rok, bylo to super, máme pocit z dobře odvedené práce a sílu a chuť věnovat vzdělávacímu programu další energii.
Tvoříme přednášky i pro rodiče a dospělé, protože jsme přesvědčení, že ideální by bylo, kdyby téma vztahů, sexuality a intimity bylo předáváno primárně v rodinách.
