Nevím, jak s vámi, ale se mnou se o tom rozhodně nikdo nebavil. Vyrůstala jsem v rodině, kde téma sexuality bylo víceméně tabu. Asi se tak nějak předpokládalo, že nám „ty věci“ prostě dojdou nebo nám je řekne někdo jiný. A po pravdě, z představy, že mi máma řekne: Dcerko, na slovíčko, se mi dodnes nedělá dobře.
Je to jednoduché. Rodiče se mají rádi a když chtějí děti, tak se spolu zavřou do ložnice… co je na tom!
V pubertě, na intru, se mluvilo jen o tom, jestli tedy už ano….nebo tedy pořád ještě ne. Bylo jasné, že až to budeme mít za sebou, svět se změní a najednou bude vše jinak, protože už budeme opravdu dospělí a nebude o tom žádných pochyb.
Světe div se, když se to konečně stalo, nejen, že se svět nezměnil, ale nějak jsem stále nemohla pochopit, že toto, je to dlouho očekávané „Ono“! To po čem všichni tak touží a co je tak tajemné, že se o tom nesmí mluvit.
Aha, asi jsem něco nepochopila nebo jsem nějaká divná.
Po deseti letech života v manželství, jsem si stále více a více uvědomovala, že jsem jednou z těch žen, které „To“ prostě moc nebere. Nebo…jen občas.
No a někdy v tom čase jsem potkala kamarádku, která se o „tom“ byla ochotná bavit. A ta kamarádka, přestože sama bez valných zkušeností, mě zasvětila do tajemství východních filosofií a přístupů k sexualitě.
A tehdy jsem pochopila jednu velmi důležitou věc, že špatně nejsem já, ale západní pohled na sexualitu.
Dnes už mám 3 dospívající děti a sama jsem jednou z lektorek v projektu Zdravé dospívání. S dětmi a dospívajícími se o sexualitě, dospívání a intimitě bavím dnes a denně. Přeji si totiž, aby šly do života více informované, než tomu bylo u mě.
Dnes víme, že se děti o sexu nejčastěji dozvídají z internetu. K pornu se dostanou na dvě kliknutí už poměrně malé děti. Porno, pohádka pro dospělé, se stala nejčastějším nástrojem edukace v oblasti sexuality. Ale co se z této „pohádky“ děti naučí? Co se dozví o milování, partnerství, vztazích, polaritě, lásce, rozdílech mezi mužem a ženou? Kde zjistí, že žena může vnímat sexualitu velmi odlišně než muž a není jejím úkolem se mužské sexualitě přizpůsobovat, ale naopak ji prohlubovat a transformovat?
Když se rozhodneme, že nechceme vzdělání našich dětí v oblasti intimity nechat náhodě, je třeba nečekat až se z dětí stanou teenageři. První zvídavé otázky přichází totiž poměrně brzy. A už v tu chvíli máme v rukou možnost dětem téma uzavřít větou: „Na to jsi ještě moc malý!“ nebo naopak využít dětskou otevřenost a pravdivě a věcně odpovědět.
Když se děti ptají, jsou připraven na odpověď. Většinou stačí poměrně krátká a jasná odpověď, není třeba nic dlouze vysvětlovat, děti si informaci přeberou tak, jak jim jejich vývoj dovolí.
Děloha v maminčině bříšku může být pokojíček pro miminko, který se potřebuje jednou za měsíc vyčistit. To ostatně chápou všechny děti, protože doma se taky uklízí. Tatínkovo semínko se spojí s maminčiným vajíčkem, to také děti chápou velmi dobře a většinou ani nemají mnoho dalších otázek.
Je třeba si uvědomit, že děti se nejčastěji učí z pozorování a jsou velmi vnímavé. Pokud nám dělá problém mluvit o itimitě, děti to vycítí a mohou se bát se ptát, protože nás mají rádi a nechtějí nám způsobovat nepříjemnosti. Pokud se rozhodneme, že nechceme tabu ohledně sexuality dětem předávat, je třeba začít u sebe a naučit se mluvit o sexualitě uvolněně a otevřeně. Ideálním parťákem na učení může být kamarádka, v lepším případě parter. Otevřená komunikace v partnerství přináší mnoho pozitiv. Umět si říci, co se mi líbí a co nelíbí, říci si o víc času a trpělivosti nebo o různé typy doteků, to vše velmi pomáhá ke skutečné intimitě. Pokud to umíme my dospělí i naše děti pak budou mít jednodušší start.
Co když jsou naše děti už v pubertě?
Ze zkušenosti vím, že mluvit s dospívajícími o intimitě nemusí být lehké a to ani v rodinách, kde není toto téma tabu. Je to běžné a z hlediska vývoje pochopitelné. Puberťáci už od nás nechtějí moc slyšet a to je i důvod, proč je třeba začít ještě v době, kdy mají chuť nám naslouchat. Pokud jsme tu dobu prošvihli, máme doma teenagera a už od nás nechce nic slyšet a my přece jen chceme, aby se něco dozvěděl, osvědčilo se mi předávat informace v partě podobně starých dětí. Například vyrazit na víkend tomuto vzdělávání určený nebo vytvořit skupinku kamarádek/kamarádů a uspořádat sdílecí kruh. Je fajn také děti přizvat k dospěláckému sdílení, třeba u ohně.
Když téma otevíráme na školách setkáváme se s velmi různorodou skupinou dětí. Některé mají spoustu informací, spoustu cizích „tajemných“ názvů, které ani my lektoři nevíme co znamenají, jiným je téma na hony vzdálené. Najít míru, aby informace nebyly na někoho příliš a pro někoho nic nového, je výzva každé přednášky. Ale opakovaně máme radost, když to nové, co si děti odnáší je:
- Porno není realita.
- Žena to může mít hodně jinak než muž.
- Není třeba spěchat, užívejme si randění.
- Není věk, kdy bych to už musel mít za sebou atd.
A to je to, co se snažíme dětem předat. Že být dospělý neznamená, že už to mám za sebou a že není výhrou být první ve třídě. Že k dospělosti patří zodpovědnost a informovanost, ohleduplnost a schopnost počkat si na správný čas. Že mnohdy je mnohem víc vzrušující randění a pozvolné objevování, než jít rovnou na věc. Pro puberťáky je zajímavé slyšet příběhy dospěláků, kteří mají spoustu zkušeností a přesto chtějí od sexuality víc. Místo honby za orgasmy, touží po lásce, uvolnění, pohlazení a pocitu skutečné blízkosti a intimity. K tomu je třeba vědět, jak se sexualitě otevírá žena a co je otevírač pro muže. Je také třeba vědět víc o možnostech antikoncepce a ochraně proti přenosně pohlavním nemocem. A o tom všem by bylo fajn, si moci otevřeně a bez obav povídat v rodinách i na školách.
Rady a typy
- Nebojte se s dětmi mluvit o intimitě, pokud si vytvoříte důvěru v raném věku, budete první za kým přijdou i v období dospívání.
- Mějte v rodinách přirozené a pro vás přijatelné názvy ženských a mužských pohlavních orgánů, ať nemusíte používat spojení: tam dole, mezi nohama atd. Lépe se vám pak bude o tématech mluvit.
- Neodsouvejte odpovědi na intimní otázky na později, využijte možnost odpověď ve chvíli, kdy je dotaz položen, i když se to zrovna moc nehodí. Děti už později téma nemusí zajímat.
- Využijte humor a vtip, vtipy na téma početí, antikoncepce a sexuality jsou dobré otevírače intimní komunikace. Stejně jako romantické filmy, kdy nemusíme při líbání dětem zakrývat oči, ale místo toho se například zeptat, co už o líbání vědí.
- Když si povídáte o sexualitě mezi dospělými, nemusíte přestat mluvit, když vstoupí děti, jen se zeptejte, zda jim nevadí, když budete v tématu pokračovat.
- Přizvěte dospívající do kruhů dospělých a nechte je naslouchat svým sdílením a příběhům.
- Knihy mohou pomoci otevřít komunikaci, ale nečekejte, že v knize je vše popsáno tak, jak si přejete. Je mnoho knih o dospívání, ale prakticky v každé je něco s čím nemusíme souhlasit a i to se dá využít k diskusi a otevřít na toto téma komunikaci. Jak to mám já, jak to má autorka textu a jak to má mé dítě.
Děkujeme nadaci ČEZ za finanční dotaci pro projekt Zdravé dospívání, který díky tomu mohlo využít již desítky základních a středních škol.
Autorka textu:
Bc. Kateřina Juřenčáková
lektorka v projektu zdravedospivani.eu
autorka projektu prirozenaantikoncepce.cz
Tento článek byl publikován v Pravém domácím časopise. Děkujeme. Další zajímavé články najdete na uvedeném webu.
